OLOMOUC 2015
Do Olomouce córákem.
Potom šalinou.
Přivítání na Flóře Olomouc.
Olomouc
Statutární město, od r. 2002 krajské město Olomouckého kraje, na místě velkomoravského hradiště z 9. stol. později přemyslovský hrad, do r. 1642 hlavní město Moravy, památková zóna.
Kostel sv Cyrila a Metoděje - Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci - Hejčíně
  
Tento kostel je postaven ve stylu neoklasicizující moderny. Jednoduchý exteriér kostela kontrastuje s bohatou výzdobou. V roce 1925 oslovila kostelní jednota architekta Ladislava Skřivánka, který vypracoval architektonicko-urbanistický návrh. Projekt zpracoval architekt a stavitel Josef Šálek z Brna, který vyhrál anonymní soutěž, stavba byla zahájena 16. září 1929 a dokončena v roce 1932. Stavbu provedli stavitelé Jindřich Kylián a Tomáš Šipka.

Věž je vysoká 65 m, kříž na vrcholu věže je 8 m dlouhý, bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje na průčelí věže je 4,5 m vysoké. Julius Pelikán vytvořil sochy z kamene, kovu a ze dřeva: bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje, sochy na bočních oltářích, sochy v kapli Panny Marie, reliéf na křtitelnici i reliéf na kazatelně. Varhany s třiceti rejstříky jsou od bratří Riegerů. V kryptě chrámu je umístěna hrobka arcibiskupa Prečana, který dal kostel postavit.
klášterní kostel sv. Kateřiny - Kostel, postavený pravděpodobně stavební hutí biskupa Jana Volka, bývá přístupný pouze při nedělních bohoslužbách nebo v rámci mimořádných akcí typu Noc kostelů. Určitě stojí za návštěvu, protože se svým způsobem jedná o stavbu unikátní. Zřejmě i proto je pozoruhodný kostel sv. Kateřiny chráněnou památkou již od roku 1958.
Jupiterova kašna - Jupiterova kašna

Jupiterova kašna vznikla jako poslední ze souboru olomouckých barokních kašen a od roku 1735 zdobí Dolní náměstí. Sochu antického vládce bohů Jupitera se svazkem blesků v pravici a orlem u nohou vytvořil původem tyrolský sochař Filip Sattler. Socha je umístěna na starším, poněkud naddimenzovaném podstavci, na kterém původně stávala socha sv. Floriána od kameníka Václava Rendera. Ta však byla v souladu s antikizujícím barokním programem nahrazena skulpturou Jupitera, která se řadí ke kvalitním dílům vrcholného moravského baroka.
Kapucínský kostel Zvěstování Panny Marie - Kostel Zvěstování Panny Marie, situovaný v jihovýchodním cípu olomouckého Dolního náměstí, je klášterním kostelem řádů kapucínů. Kapucíny přivedl do města již v roce 1615 olomoucký kardinál František z Dietrichštejnu. Ke stavbě klášterního kostela však došlo až po třicetileté válce.

Kostel byl budován mezi lety 1655–1661 jako jednoduchá jednolodní sálová stavba s dvojicí bočních kaplí a pravoúhlým presbytářem. Šlo o jednu z prvních sakrálních staveb po švédské okupaci Olomouce (1642–1650) na území města Opakuje se zde schéma kapucínských kostelů manýristického období, budovaných řádem kapucínů. Loď kostela má valenou klenbu s lunetami, boční kaple jsou zaklenuty křížovými hřebínkovými klenbami. Jednoduché hladké hlavní průčelí klášterního kostela s vysokým trojúhelníkovým štítem tvoří výraznou urbanistickou dominantu jižní fronty Dolního náměstí a je zdobeno mozaikou s výjevem Zvěstování nad vstupním portálem. Kamenný vstupní portál nese datum zahájení stavby chrámu – letopočet 1655.
Mariánský sloup - Mariánský sloup

Dominantou Dolního náměstí je Mariánský sloup, který byl postaven po morové epidemii v Olomouci (1713–1715) z iniciativy kameníka Václava Rendera. Základní schéma sloupu je variací na pražský a vídeňský morový sloup. Spodní část sloupu s oválným otvorem uprostřed zdobí sochy osmi světců a světic osazené ve dvou výškových úrovních. Jedná se o patrony proti moru – sv. Karla Boromejského, sv. Františka Xaverského, sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Rozálii, sv. Kateřinu Sienskou, sv. Barboru a patronku města Olomouce – sv. Pavlínu. Na vrcholku tordovaného sloupu je umístěna socha Panny Marie Immaculaty.
Hauenschildův palác - Renesanční palác 

byl vystavěn kolem roku 1583 měšťanskou rodinou Hauenschildů z Fürstenfeldu. Jedná se o rozlehlou třípatrovou budovu na rohu Lafayetovy ulice s Dolním náměstím. Původně zde stála gotická budova, ze které se dochovaly pouze klenuté stropy.

Dochovaný rozlehlý mázhaus s původními renesančními klenbami a průčelí s bohatou renesanční kamenickou výzdobou, ať již se jedná o portál či nárožní arkýř s figurálními reliéfy. Výzdoba arkýře čerpá náměty z příběhů v Ovidiových Metamorfózách. Průčelí prošlo barokní úpravou na počátku 18. století, nejvyšší patro je novodobou nadstavbou. V letech 1744–1768 se v domě hrávalo divadlo, ve dvoře pro něj byl vybudován zvláštní sál. Pamětní deska u vchodu do dnešní Hanácké hospody připomíná fakt, že se zde, v tehdejším hostinci „U černého orla“, při svém olomouckém pobytu ubytoval roku 1767 salcburský kapelník Leopold Mozart s ženou a dětmi. Mladý Mozart v Olomouci i přes svou nemoc komponoval a složil zde 6. symfonii F-dur.
Měšťanský dům U Červeného volka - Měšťanský dům U Červeného volka

Třípatrový řadový dům stojící na středověkých substrukcích. V celém rozsahu přízemí jsou dochovány klenby, v zadní části renesanční a klasicistní, ve vstupním mázhausu barokní, pocházející patrně z doby po požáru v roce 1709. Průčelí má neorenesanční úpravu z 80. let 19. století. Již v roce 1630 se nazýval „U Červeného vola (volka)“ a odedávna zde byl známý olomoucký zájezdní hostinec, hospoda, od roku 1997 restaurace, nazývané podle domovního znamení – zavěšené plastiky hlavy červeného volka nad vchodem.
Neptunova kašna - Neptunova kašna 

stojí na Dolním náměstí v Olomouci a je první, tedy nejstarší, ze souboru šesti olomouckých barokních kašen. Původně tyto kašny sloužily jako nádrže na vodu. Všech šest postupně zbudovaných kašen bylo rozmístěno v nejfrekventovanějších komunikačních bodech na území tehdejšího města. Olomoucké kašny patří k evropským unikátům už proto, že vznikly v jednom časovém úseku a dochovaly se v takovém počtu. Na vytvoření Neptunovy kašny se podíleli Michael Mandík a Václav Schüller. Sochař Michael Mandík, rodák z Gdaňska, je autorem Neptunova sousoší a olomoucký kameník Václav Schüler zhotovil nádrž kašny a schodiště, které k ní vede. Robustní postava boha Neptuna s trojzubcem stojí na skalisku se čtveřicí mořských koní, které slouží také jako chrliče vody. Neptun drží trojzubec směrem dolů, aby uklidnil moře a ochránil tím město Olomouc. Nádrž má půdorys kruhu prolomeného na čtyřech místech do tvaru rovnoramenného kříže. Kašna byla dokončena roku 1683.
Radnice

Čtyřkřídlá radniční budova s vnitřním dvorem uprostřed vévodí Hornímu náměstí v Olomouci. Olomoucká radnice má v současnosti převážně renesanční podobu, avšak zachovalé klenby v interiéru i to, že její původ spadá do 14. století prozrazují, že stavba je původně gotická. V interiérech objektu se zachovala řada původních klenutých místností včetně slavnostního sálu dnešní Obřadní síně. Neorenesanční radniční věž, vysoká 75 metrů a přístupná i pro veřejnost, je jednou z dominant města. Součástí komplexu radnice je i kaple sv. Jeronýmas nástěnnými obrazy a s malovanými skly. Kaple byla přistavěna v roce 1488, dnes je celoročně přístupná veřejnosti.
Radnice má zajímavý a neobvyklý orloj. Původní orloj pocházel z let 1419 až 1422, ale byl na konci druhé světové války těžce poškozen a nebyl již obnoven v dřívější podobě, nýbrž znovu „vyzdoben“ K Svolinským ve stylu reálného socialismu. Takže tu uvidíte třeba dělníka s kladivem či destilujícího chemika. V Radnici sídlí městský úřad.
Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města Moravy.

Dnes je nejvýznačnější stavební památkou olomoucké světské architektury a vedle arcibiskupského paláce a šesti starobylých kostelů je také jedinou památkou s veřejným nebo reprezentativním posláním, která stále slouží svému původnímu určení. Dodnes je sídlem volené městské samosprávy a jejího úřadu.

Stavbu radnice s kupeckým domem povolil Olomouci výsadou z roku 1378 moravský markrabě Jošt Lucemburský.
Moravské divadlo - Město Olomouc má stálou divadelní scénu s činoherním, operním, operetním a baletním souborem od roku 1920. Moravské divadlo Olomouc využívá zrekonstruované prostory zadního traktu, v tzv. budově C nacházející se na třídě Svobody, od května roku 2006.
Modernizované zázemí provozní budovy divadla rozmístěné ve čtyřech podlažích, včetně jeviště, zákulisí a zkušebních prostorů mají možnost zhlédnout i návštěvníci.
lupa
Pro diváky se běžně nepřístupné prostory krejčovny, úpravny kostýmů, maskérny, vlásenkárny a dalších otevírají buď v rámci Dnů otevřených dveří nebo nabízených prohlídek pro základní a střední školy v doprovodu učitelů. Vstup je volný a exkurze probíhá za plného provozu divadla. Atraktivní prohlídka zázemí divadla trvá necelé dvě hodiny a nabízí nevšední zážitky.
Ariónova kašna - Ariónova kašna
Stavba této kašny byla plánována již po Třicetileté válce, další pokusy o její vybudování byly i v 19,st.. Ariónova kašna byla nakonec postavena roku 2002 při rozsáhlé rekonstrukci Horního náměstí a přidala se tak k souboru olomouckých barokních kašen, které byly inspirované antickou mytologií. Kašna je dílem Olomouckého rodáka, sochaře Ivana Theimera, a architektky A. Chiantelliové.
Námětem sochařské výzdoby kašny je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kytaru Ariónovi, kterého z mořských vln zachránil delfín, přivábený Ariónovým zpěvem. Oválný bazén samotné kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby náměstí a nese tři bronzové skupiny. Obelisk na krunýři monumentální želvy a také sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů umístěná na sousedním prostranství. V roce 2005 bylo oficiálně povoleno v této kašně koupání. Olomouc je jediné město u nás s oficiálním koupalištěm přímo na náměstí
Arionova kašna

Na jihozápadním nároží olomoucké radnice se nachází novodobá Arionova kašna. Vznikla v roce 2002 v rámci rekonstrukce Horního náměstí a doplnila tak soubor olomouckých barokních kašen inspirovaných antickou mytologií. Jejím autorem je slavný olomoucký rodák žijící ve Francii, sochař Ivan Theimer. Námětem sochařské výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kitharu Arionovi, kterého zachránil z mořských vln delfín, přivábený Arionovým zpěvem.

Oválný bazén kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby a nese tři bronzové skupiny: obelisk na krunýři monumentální želvy a dále sousoší dvou dětí a stojícího Ariona s delfínem. Další plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů díla umístěna na sousedním prostranství vedle nádrže. Všechny plastiky jsou pokryty drobnopisným reliéfním dekorem, jehož úlohou je oslavit Moravu, město Olomouc a Olomoučany.
Salmův palác - Salmův palác

Raně barokní palác byl postaven na místě tří měšťanských domů hrabětem Juliusem Salmem v 2. polovině 17. století. Nachází se na dnešním Horním náměstí. Nejvýznamnějším detailem je dochovaný portál od kameníka Lorenze Seegera. Vrcholně barokní úpravy, prováděné olomouckým stavitelem Wolfgangem Reichem, upravily a doplnily štukovou výzdobu průčelí. Stavitel Johann Freywald v roce 1791 zvýšil palác o třetí patro a zastřešil mansardovou střechou, která byla po požáru v roce 1906 nahrazena nízkou sedlovou.
sloup Nejsvětější Trojice - SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě.

Sloup měří 32 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 12 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie, jejich výrazy a gestikulace jsou výrazné, avšak nikoli přehnaně zatížené barokním dynamismem. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem.
Edelmannův palác - Edelmannův palác

Renesanční Edelmannův palác stojí na Horním náměstí naproti severní fasádě radnice. Byl vytvořen v letech 1572–1586 sjednocením dvou gotických domů pro významného měšťana a konšela Václava Edelmanna. Tento dvoupatrový dům má bohatě zdobenou fasádu. Trojúhelníkové výseče nad oblouky zazděných lodžií zdobí vegetabilní ornament, pod okenními parapety jsou kamenné reliéfy s biblickými výjevy. Vstupní portál nese kromě rodinného znaku Edelmannů i symbolizované portréty Václava Edelmanna a jeho syna.

Roku 1719 se palác stal majetkem města, od roku 1816 zde sídlili pevnostní velitelé, mezi nimi i polní maršálek Jan Josef Václav Radecký. Jeho pobyt připomíná pamětní deska, osazená do hlavního průčelí v roce 1892.

V letech 1850–1853 byla provedena dostavba zadního traktu s bočním křídlem a hlavním schodištěm pro provoz dočasně přemístěné radnice. Přestavba paláce v historizujícím duchu proběhla v letech 1869–1871.
Olomoucká radniční věž vznikala současně se stavbou kamenné budovy radnice od dvacátých let 15. století. Práce zakončilo roku 1443 její zastřešení. Věž, jejíž první patro ukrývalo městský archiv, byla v té době přibližně o třetinu nižší, než jak ji známe dnes. Současnou výšku 75 m získala olomoucká radniční věž až během pozdějších úprav v letech 1601–1607, kdy byla na nově přistavěnou část zahrnující i kamenný ochoz a místnost věžného umístěna střecha opatřená charakteristickou vysokou helmicí se čtyřmi postranními věžičkami.
Galerie Šantovka - Galerie Šantovka 

se nachází v srdci Olomouce, v bezprostřední blízkosti historického centra města, na ostrově tvořeném Mlýnským potokem a slepým ramenem původního mlýnského náhonu.

Galerie Šantovka je s prodejní plochou o rozloze 46.000 m² největší obchodní centrum v celém Olomouckém kraji a řadí se mezi deset největších center v České republice.

Návštěvníci zde najdou desítky obchodů s módními značkami, prodejny se sportovním zbožím, útulné kavárny a kvalitní restaurace, velký supermarket, služby pro veřejnost, multikino s 6 promítacími sály i bowlingovou arénu s 18 dráhami. Děti zde naleznou spoustu atrakcí, obchodu s dětským zbožím a hračkami, ale i divadlo a hlavně velké venkovní hřiště s pirátskou lodí.
Galerie Šantovka 

disponuje 1000 parkovacími místy pro návštěvníky, kteří se do centra pohodlně dostanou z ulice Velkomoravská či Wittgenstainova. Galerie Šantovka je díky své centrální poloze snadno dostupná pro pěší přes lávku z ulice Kateřinská, přímo navazující na Dolní náměstí. Pro návštěvníky, kteří přijedou MHD je k dispozici tramvajová zastávka Šantovka, která se nachází přímo před vchodem do centra. Využít lez rovněž zastávku tramvajovou a autobusovou zastávku Tržnice.

Architektura projektu přináší do Olomouce design světové úrovně. Díky prosklené fasádě a velkým skleněným střechám je interiér Galerie Šantovka doslova zalitý denním světlem a působí příjemně a vzdušně. Součástí projektu jsou i oddychové zóny na břehu Mlýnského potoka.
Kostel Panny Marie Sněžné - Barokní jednolodní kostel Panny Marie Sněžné je součástí komplexu bývalých jezuitských školních budov. Byl postaven v letech 1712–1716 podle návrhu M J Kleina z Nisy olomouckým stavitelem L Kleckelem. Stavba vychází z prototypu jezuitského kostela s věncem kaplí kolem hlavní lodi. Přímým inspiračním zdrojem architekta chrámu byl kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, dokončený těsně před započetím olomoucké stavby.

Výrazným prvkem zvlněného průčelí chrámu je monumentální portál s tordovanými sloupy, balkonem s balustrádou a kartuší s nápisem IHS. Portál zhotovil olomoucký kamenický mistr Václav Render.

Interiér kostela má bohatou štukovou a malířskou výzdobu. Na klenbě kostela je nástropní malba od vídeňského malíře KJ Haringera. Mezi oltářními plátny bočních kaplí jsou mimo jiné dva obrazy od JK Handkeho. Na barokní sochařské výzdobě chrámu se podílel olomoucký sochař AJ Thomasberger a J Sturmer z pruského Královce. Varhany jsou dílem  varhanáře J G Halbicha z 1. poloviny 18.st
Kašna Tritonů - V Render, který se stal kamenickým mistrem v roce 1694, v prvním desetiletí 18.st vystřídal dosavadního tvůrce nádrží dvou kašen předešlých. Budování kašny Tritonů bylo jednou z prvních Renderových realizací. V lednu 1709 předložil mistr Render městské radě model a nákres Nádrž kašny je dílem V Rendra Sousoší bylo považováno za dílo putujícího sochaře–tovaryše Kašna patří v olomouckém souboru k nejkvalitnějším dílům. Nádrž kašny Tritonů je bohatě profilovaná a má půdorys obdélníka se segmentově prolomenými stranami Sousoší je tvořeno dvojicí vodních mužů a dvojicí delfínů, nesoucích mušli s chlapcem. Vrcholová socha chlapce drží na řetězech vodní psy. Inspiraci našel tvůrce až v italských vzorech,jmenovitě v římské kašně Fontana del Tritone na Piazza Barberini, odkud převzal motivy rozdělení sousoší do dvou pater či delfínů nesoucích mušli. Kašna byla původně umístěna na souběhu dnešních ulic Denisovy,Ztracené,Ostružnické a Pekařské a byla viditelná v průhledech ze všech uvedených ulic
Vlastivědné muzeum - Vlastivědné muzeum v Olomouci vzniklo v r. 1883, kdy byl založen Vlastenecký spolek muzejní, který současně zřídil své spolkové muzeum, jako první české muzeum na Moravě.

Hlavními zakladateli muzea, kromě jiných byl významný archeolog a antropolog Jindřich Wankel (1821-1897), spisovatel a vlastivědný pracovník Jan Havelka (1839-1886), slezský buditel a historik Vincenc Prasek (1843-1912), a také vlastenecký kněz a etnograf Ignát Wurm (1825-1911).

Rokem 1924 došlo v hanácké metropoli ke zřízení Muzea hlavního města Olomouce, v němž byla sloučena tři muzea působící v Olomouci: Umělecko-průmyslové (založené v r. 1873), Historické muzeum (založené v r. 1879) a Přírodovědné muzeum (zal. v r. 1908). Roku 1951 se Muzeum hlavního města Olomouce spojilo s Muzeem Vlastivědného spolku muzejního, a tak vzniklo dnešní Vlastivědné muzeum.
Evangelický kostel - Evangelický kostel

Evangelický kostel nad řekou Moravou na spojnici ulic Husova a Blahoslavova vznikl kvůli sporům mezi Čechy a Němci ohledně používání tzv. Červeného kostela. Českobratrská církev evangelická započala se stavbou kostela v prvních válečných dnech první světové války. Kostel s několika sály pro nedělní školu, mládež a biblické hodiny byl dostavěn pro válečné potíže až roku 1920. Interiér byl upraven v letech 1987–88 podle projektu architekta Bartáka. Zvon ve věži pochází z Červeného kostela.
Kostel sv. Gorazda - Kostel sv. Gorazda

Kostel sv. Gorazda je volně stojící, symetrická a členitá stavba. Vrcholí osmibokou věží, zakončenou cibulovitou pozlacenou bání s křížem. V suterénu se nachází náhradní modlitebna, obklopená administrativními místnostmi. Ve zvýšeném přízemí je za předsíní, přístupnou venkovním schodištěm, vlastní chrámový prostor.

Nad vstupem je v nice olej na plechu – obraz Sv. Gorazda, ve stěně zvonice nad chrámovou předsíní je obraz Bohorodičky. V zadní stěně půlkruhově ukončené apsidy je vsazena kamenná deska s letopočtem vzniku kostela. Inspiračním zdrojem byla tradiční byzantinizující architektura ruské provenience. Kostel je urbanistickou a architektonickou dominantou východní části centra města.
sloup Nejsvětější Trojice - Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice
Památka UNESCO

Monumentální sousoší Nejsvětější Trojice postavené Václavem Renderem roku 1716 je největší barokní sousoší v českých zemích. Na sochařské výzdobě se podíleli F. Sattler, O. Zahner a J. M. Sherhauf. Vrcholové pozlaceného sousoší je pak dílem S. Forstnera. Jeho historická hodnota byla oceněna v roce 2000 zapsáním na seznamu světového dědictví UNESCO.
Monumentální sousoší Nejsvětější Trojice postavené Václavem Renderem roku 1716 je největší barokní sousoší v českých zemích. Na sochařské výzdobě se podíleli F. Sattler, O. Zahner a J. M. Sherhauf. Vrcholové pozlaceného sousoší je pak dílem S. Forstnera. Jeho historická hodnota byla oceněna v roce 2000 zapsáním na seznamu světového dědictví UNESCO.
Smyslem Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zachovat kulturní památky a přírodní lokality světového významu pro budoucí generace. Pro jejich ochranu je stanoven ochranný režim v Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972. Podepsaly ji skoro všechny státy světa, bývalé Československo k ní přistoupilo v roce 1990 a Česká republika převzala povinnosti vyplývající ze smlouvy v roce 1993.
Kašna Herkulova - Kašna Herkulova na Horním náměstí 
byla  vytvořena autorskou dvojicí gdaňský sochař M Mandík a olomoucký kameník V Schüler. Ústřední mytologická postava bájného antického hrdiny byla zhotovena čtyři léta po kašně nejstarší – v roce 1687. Celá kašna pak byla dobudována na jaře roku následujícího. V pramenech se podobně jako u Neptunovy kašny dochovala objednávka olomoucké městské rady. Díky archivním dokumentům je tedy známo, že v případě druhé kašny byla objednávka velmi konkrétní – obsahovala přesné požadavky na podobu sousoší. Kašna byla původně umístěna na místě čestného sloupu Nejsvětější Trojice, jehož stavbě roku 1716 ustoupila a byla přenesena na místo dnešní před severní průčelí radnice. Kameník V Schüler použil pro nádrž – základní čtverec má prolomeny strany půloválem. Socha Herkula v nadživotní velikosti s kyjem v pravé ruce je umístěna na kamenných pilířích uprostřed nádrže. V levé ruce drží hrdina šachovanou orlici, kterou chrání před sedmihlavou hydrou
Olomoucký orloj - ORLOJ

Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. Dnešní podoba orloje je z 50. let 20. století a je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor návrhu - Karel Svolinský – folklorní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách dobově poplatné postavy představitelů pracující třídy.
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Pozdně gotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v dnešní Sokolské ulici byl původně vystavěn jako kostel kláštera františkánů – bosáků na tzv. Bělidlech, severně od městských hradeb.

Klášter s kostelem, který má typické františkánské zasvěcení, byl vystavěn z podnětu charismatického kazatele a minoritského generálního vikáře Jana Kapistrána v letech 1454-1468. Olomouc se stala po polovině 15. století opěrným bodem Kapistránových misijních cest do českých zemí. Kazatel město navštívil v letech 1451 a 1454. Jeho kázání proti utrakvistické církvi a proti Židům našla živnou půdu. Roku 1454 došlo k vypuzení Židů ze všech moravských královských měst, tedy i Olomouce. Kostel byl vysvěcen roku 1468 za přítomnosti uherského krále Matyáše Korvína. Konvent františkánů pak pokračoval v Kapistránově misijním úkolu.
Farní kostel sv. Mořice - Farní kostel sv. Mořice patří k nejvzácnějším stavbám období pozdní gotiky na Moravě. Halové trojlodí je zaklenuté křížovou klenbou z poloviny 14.st, presbytář slohově vyspělejší síťovou klenbou. K západnímu průčelí kostela jsou přistavěny dvě asymetrické hranolové věže. Unikátní dvojité šnekové schodiště se nachází při západní stěně kostela.

Skutečným klenotem je pozdně gotické sousoší z poloviny 15. století Kristus na hoře Olivetské, umístěné v interiéru kostela.
Z roku 1745 pocházejí mořické varhany – největší varhany ve střední Evropě a osmé největší v Evropě, které zhotovil mistr Michael Engler. Na jejich výzdobě se podílel sochař Filip Sattler a řezbář Jan Jiří Huckh. K původnímu baroknímu hracímu stroji se třemi manuály přibyl po rekonstrukci v 60.letech 20.st ještě další, novodobý hrací stroj s pěti manuály. Varhany mají 135 rejstříků a 10 400 píšťal.

V polovině 19.st. byl pořízen nový historizující mobiliář. Hlavní oltář zdobí novogotická oltářní archa z poloviny 19.st
Kaple sv. Anny - Kaple sv. Anny je jednolodní stavbou, která se nachází v těsné blízkosti severozápadního nároží katedrály sv. Václava. V jádru ji tvoří raně gotická stavba, zasvěcená původně sv. Janu Křtiteli, postavená po roce 1268 dómskou stavební hutí. Stejnojmenná kaple byla později vybudovaná v areálu přilehlého biskupského paláce.

Kaple sv. Anny je zmiňována poprvé v roce 1349. Původní kaple byla mezi lety 1306–1349 přestavěna pro vzácný přemyslovský relikviář s paží sv. Anny. Relikviář získala olomoucká kapitula po zavraždění krále Václava III. roku 1306 v Olomouci.

Kaple je ve skutečnosti rektorátním kostelem. Od 2. třetiny 17. století sloužila jako volební místo  sv. Annyolomouckých biskupů a arcibiskupů. V roce 1617 byla ukončena její celková přestavba v manýristickém duchu. Stavební úpravy financoval tehdejší kapitulní probošt a generální vikář Martin Václav z Greifenthalu a souvisely s činností bratrstva sv. Anny, obnovenou od roku 1581 při jezuitském kostele.
Červený kostel - Červený kostel

Evangelický kostel s 55 metrů vysokou věží a fasádou z červených cihel je Olomoučany nazýván „Červený kostel“. Projekt kostela vypracoval v roce 1898 stavitel Franz Böhm a následně jej zjednodušil a upravil německý architekt Max Löw. Základní kámen kostela byl zasazen 17. května 1901 a stavba byla dokončena o rok později. Od roku 1919 kostel využívala německá evangelická církev. Po druhé světové válce připadl kostel státu. Českobratrská církev evangelická jej používala až do roku 1960, kdy kostel připadl vědecké knihovně jako sklad knih. Tomuto účelu slouží dodnes.
Okresní soud v Olomouci - Okresní soud v Olomouci

Okresní soudy jsou zásadně věcně příslušné pro řízení ve většině občanskoprávních i v trestních věcí v prvním stupni. Do budovy soudu vede bezbariérový přístup a informační kancelář zajišťuje, vyhotovování fotokopií ze spisů oprávněným osobám, vydávání potvrzení o rozvodu a další služby.
Olomouc, kdysi hlavní město Moravy, plnila již ve středověku důležitou funkci opevněného centra Moravy. Středověké opevnění někdejšího královského města Olomouce se do současné doby zachovalo pouze ve fragmentech. Zbytky středověkých hradeb mohou návštěvníci obdivovat v Bezručových sadech, kde se dochovala také jedna z vstupních bran do města, tzv. Židovská.

Na počátku 17. století bylo olomoucké opevnění ve velmi špatném stavu. V roce 1642, během třicetileté války, byla Olomouc dobyta Švédy, kteří okamžitě započali s opravami původního opevnění. Před nejcitlivější místa hradeb – brány vystavěli na svou dobu nejmodernější fortifikační prvky – bastiony.
Terezská brána - Terezská brána se nachází na třídě Svobody v Olomouci. Tato barokní brána vznikla v roce 1752, když bylo budováno pevnostní opevnění. Pojmenování „Terezská“ dostala až o dva roky později, při příležitosti návštěvy Marie Terezie v Olomouci. Brána má podobu triumfálního oblouku.
Terezská brána - Terezská brána 

je dílem projektanta olomoucké tereziánské pevnosti Pierra Bechade de Rochepine. Své jméno získala u příležitosti návštěvy Marie Terezie v Olomouci. Brána má podobu triumfálního oblouku a po odbourání přilehlých hradeb stojí osamoceně. Je postavena z cihelného zdiva, průčelí jsou opatřena kamenným obložením a zdobí je reliéfy. Uprostřed brány je široký oblouk průjezdu, na stranách jsou dva nižší průchody pro pěší.
Husův sbor - Husův sbor církve československé husitské 

je trojlodní bazilika na severozápadním okraji historického jádra. Hlavní prostora modlitebny se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou neckovitou střechou s lucernou a věžičkou. V zadní části kostela je věž zakončená kalichem, umístěná asymetricky k hmotě chrámu. Pod kostelem se nachází kolumbárium. Chrám byl postaven v letech 1924–1926 v neoklasicistním slohu. Projekt vypracoval olomoucký architekt Hubert Aust.
Bazilika minor Navštívení Panny Marie - Barokní poutní kostel s dvouvěžovým průčelím je výraznou dominantou krajiny v okolí Olomouce. K budově chrámu přiléhají po stranách boční křídla s atikou nesoucí sochy 12 apoštolů a dvou světců - sv. Šebestiána a sv. Rocha. Za kostelem se nachází ambit a kaple Panny Marie. Jednolodní interiér chrámu je ve střední části zaklenutý masivní kupolí. Po stranách lodi jsou boční kaple

Na výzdobě interiéru chrámu se podílela řada místních i cizích malířů, sochařů a štukatérů. Jan Kryštof Handke vymaloval pendantivy kupole alegoriemi čtyř světadílů. V jedné z bočních kaplí se nachází Handkeho sv. Augustin, jedno z nejkvalitnějších malířových děl. Vedle obrazu sv. Josefa od Tobiáše Pocka je třeba zmínit i oltářní obraz na hlavním oltáři od benátsky orientovaného Johanna Spillenberga. Na celkovém působení vnitřní výzdoby kostela se nemalou měrou podíleli i sochaři J Winterhalter, J A Heinz a M Zürn.
Tento monumentální chrám byl v květnu 1995 povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.
Dóm svatého Václava - Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 metrů, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší v ČR). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice
Stavbu katedrály zahájil olomoucký údělný kníže Svatopluk v letech 1104–1107. Pokračoval v ní jeho syn Václav, který stavbu před svou smrtí předal biskupovi Jindřichu Zdíkovi.
Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Na konci 19. století získal – novogotickou podobu. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandra (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995). Dómské varhany patří k nejlepším romantickým nástrojům u nás.
Arcidiecézní muzeum - Arcidiecézní muzeum (AMO)

Olomoucké Arcidiecézní muzeum patří beze sporu k tomu nejzajímavějšímu, co svým návštěvníkům může stotisícová hanácká metropole nabídnout. Najdete ho v komplexu někdejšího Přemyslovského hradu Václavském náměstí, kterému dominuje olomoucká katedrála sv. Václava; tedy v podstatě v centru...
MVŠO - MVŠO
Vysoká škola, univerzita

Nabízíme akreditovaný bakalářský studijní program v prezenční i kombinované formě Ekonomika a management v oborech: Podniková ekonomika a management, Management a ekonomika ve veřejném sektoru, Podnikové informační systémy a prestižní studium MBA. Zaměřujeme se na výchovu manažerských skupin.
Hrající fontána - Hrající fontána

V přednádražním prostoru v Olomouci je hrající fontána. Každou hodinu se můžete zaposlouchat do zářivých melodií světové hudby a při tom sledovat tančící vodu. Fontána se nachází před budovou Krajského úřadu. Je funkční.
Pomodlit , najíst , označit stranu operace a může se začít.
Zdravím všechny rajčata. Nebojte se, operace dopadla dobře. - Po operaci a vyndání ledvinového kamene je hned veseleji. Co v Brně nedokázali, tak v Olomouci levou zadní. Teď už jsem fit a těším se na Srí Lanku.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

OLOMOUC 2015

Popis

#OLOMOUC

Období

léto 2015

Statistiky

  • 100 fotek
  • - zobrazení
  • 17 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama

Další alba autora

Podobná alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout
znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
OLOMOUC 2015
Komentáře Přidat